Odložená sledovanost nabývá mezi českými televizními diváky na popularitě. V srpnu letošního roku poprvé překonala hranici 10 % celkové sledovanosti. Vyplývá to z výsledků oficiálního elektronického měření sledovanosti. Na překonání milníku upozornila naše společnost Atmedia, která na českém televizním trhu obchodně zastupuje 27 tematických televizních stanic. Na některých z nich je odložená sledovanost ještě výrazně vyšší.
Televizi denně sleduje 70 % lidí vlastnících televizi [1]. Jedním z faktorů, jež se podílejí na udržení popularity televize, je právě možnost zpětného sledování pořadů. Televize se tak snaží reagovat na měnící se návyky televizních diváků. „Zatímco dříve museli diváci neustále kontrolovat televizní program, aby nezmeškali své oblíbené pořady, dnes si je mohou jednoduše pustit zpětně,“ vysvětluje Pavel Müller, Head of Research & Marketing naší společnosti.
Technologií, umožňujících zpětné přehrávání televizních pořadů, je celá řada – od využití funkce time-shift přes vyhledání televizního pořadu v archivu kabelového nebo IPTV operátora po stále častější využití možnosti tzv. červeného tlačítka (HbbTV). Pokud divák využije jedné z těchto možností, spadá do tzv. odložené sledovanosti. Společnost Nielsen Admosphere, která pro Asociaci televizních organizací zajišťuje elektronické měření televizní sledovanosti, měří odloženou sledovanost od roku 2013. Zahrnuje do ní všechny pořady, které si diváci pustí zpětně buď v den, kdy byl pořad odvysílán, nebo v některý z následujících sedmi dní.
Česká republika je v odložené sledovanosti rekordmanem mezi okolními státy
„Čeští televizní diváci využívají možnosti zpětného sledování televizních pořadů stále více. Zatímco v roce 2013 byl podíl odložené sledovanosti na celkové sledovanosti necelé jedno procento, v srpnu tohoto roku poprvé překonal hranici 10 %,“ uvádí Pavel Müller a dodává, že odložená sledovanost roste výrazně především v posledních letech. Hranici 5 % celkové sledovanosti totiž poprvé překonala teprve na konci roku 2018 [2].
Češi se tak zařadili do skupiny diváků ze zemí, jako je Norsko, Švédsko nebo Estonsko. V těchto zemích tvořila odložená sledovanost v roce 2019 od 9 do 11 % z celkové televizní sledovanosti. Vůbec nejvyšší odloženou sledovanost mělo v roce 2019 Švýcarsko, ve kterém přesáhla odložená sledovanost 20% podíl na celkové televizní sledovanosti (21,0 %). Švýcarsku se nejvíce blíží Island (18,1 %) a Belgie (17,6 %). Naopak při srovnání s okolními státy je Česká republika rekordmanem – v Německu, Rakousku, na Slovensku a Polsku se v minulém roce pohybovala pouze od 1 do 4 procent [3].
Zpožděné vysílání jako část odložené sledovanosti
Je však nutné upozornit, že do nárůstu měřené a reportované odložené sledovanosti se promítá nejen skutečné zpětné sledování pořadů prostřednictvím funkcí time-shift, vyhledání televizního pořadu v archivu kabelového nebo IPTV operátora a prostřednictvím HbbTV. Určitý podíl na odložené sledovanosti tvoří také sledovanost některých TV stanic, které nabízejí verze svých TV stanic s hodinovým časovým posunem. Odloženou sledovanost nedobrovolně generují i zákazníci některých IPTV operátorů. Těm je klasické živé vysílání doručováno často se zpožděním v řádu desítek vteřin, což je též měřícím systémem vyhodnoceno jako odložená sledovanost.
„I přesto stále platí, že odložená sledovanost roste. V případě odložené sledovanosti od prvního do sedmého dne po odvysílání pořadu (které není ovlivněno zpožděným vysíláním IPTV) vzrostl podíl odložené sledovanosti od roku 2013 téměř sedminásobně [4],“ upřesňuje Pavel Müller.
Placené tematické televizní stanice dosahují dvojnásobné odložené sledovanosti
Zatímco průměrná odložená sledovanost v roce 2020 dosáhla 9 %, na některých tematických televizních stanicích je výrazně vyšší [5]. Platí to především pro placené televizní stanice, které najdou diváci v nabídce jednotlivých poskytovatelů. Ti divákům umožňují zpětný přístup k televiznímu archivu až na 30 dní. U televizních stanic, které na českém televizním trhu obchodně zastupuje společnost Atmedia, a jež jsou zároveň pouze v nabídce placených operátorů, tvoří odložená sledovanost 19 % z celkové sledovanosti [6].
Nejvyšší odloženou sledovanost mají především filmové, seriálové, dokumentární a dětské televizní stanice. „Diváci tematických stanic jsou obecně náročnější a za televizní obsah neváhají zaplatit. Často vyhledávají konkrétní obsah, a chtějí jej sledovat podle svých zvyklostí v rámci denního či týdenního režimu, proto více využívají možnosti zpětného sledování pořadů,“ doplňuje Pavel Müller.
Odložená sledovanost převažuje u mladších diváků
Zřejmě nepřekvapí, že nejvíce využívají možnosti zpětného sledování televizních pořadů mladší diváci. Ve věkové kategorii 15–34 let tvoří odložená sledovanost 16 % z celkové sledovanosti a zcela nejvyšší odloženou sledovanost mají diváci ve věku 25–34 let, u nichž dosahuje 17 %. Navíc pokud jde v této věkové kategorii o rodiny s dětmi ve věku od 4 do 14 let, odložená sledovanost ještě narůstá, a to na úroveň 18 % [7].
[1] ATO – Nielsen Admosphere, Živě + TS0–3, 09/2019 – 08/2020, Reach / den, CS 4+
[2] ATO – Nielsen Admosphere, TS0–7, Rating 000, CS 15+
[3] Glance – Mediametrie, One TV Year in the World, 2020 edition, data za rok 2019; každý stát má svoji definici oficiální TV měny a svoji metodologii měření odložené sledovanosti
[4] ATO – Nielsen Admosphere, TS1–7, 2013, 01–08/2020, Rating 000, CS 15+
[5] ATO – Nielsen Admosphere, TS0–7, 01–08/2020, Rating 000, CS 15+
[6] ATO – Nielsen Admosphere, TS0–7, 01–08/2020, Rating 000, CS 15+, TV stanice: AMC, AXN, Cartoon Network, CS Film, CS History, Discovery Channel, Disney Channel, Eurosport 1, Film+, FilmBox, JOJ Cinema, Minimax, National Geographic, Spektrum, Sport 1, Sport 2, TLC, TV Paprika
[7] ATO – Nielsen Admosphere, TS0–7, 01–08/2020, Rating 000
