V letech 2020 a 2021, které byly výrazně ovlivněny opatřeními proti šíření onemocnění covid-19, dosahovala televizní sledovanost nejen u nás nevídaně vysokých hodnot. Až loňský rok přinesl odklon od tohoto trendu. Zatímco v České republice a na Slovensku se hodnoty vrátily na úroveň před pandemií, v Maďarsku se sledovanost i nadále drží na vyšší hranici, a naopak v Polsku klesla pod čísla z roku 2019.
„Televizní sledovanost nejen v České republice vzrostla v letech 2020 a 2021 na rekordní hodnoty. Důvodem byla samozřejmě celosvětová pandemie covid-19 a s ní spojená opatření proti jejímu šíření. Sledování televize bylo jednou z nejčastějších aktivit, kterou lidé trávili doma čas,“ popisuje Pavel Müller, Head of Research & Marketing naší společnosti.
Podle něj se rok 2022 z pohledu televizní sledovanosti vrátil do normálu, když lidé věnovali sledování televize podobné množství času jako v letech před pandemií. Čeští diváci starší čtyř let trávili v loňském roce před televizními obrazovkami v průměru 3 hodiny a 25 minut denně, což je jen o jednu minutu méně než v roce 2019. V dospělé cílové skupině 15+ byla televizní sledovanost v průměru 3 hodiny a 44 minut denně, což je naopak o dvě minuty více než v roce 2019. Televizi si v loňském roce zapnulo denně v průměru 68 % českých televizních diváků, tedy 6,5 milionu lidí.[1]
„Televizní sledovanost se v roce 2022 vrátila na své průměrné hodnoty z let 2010 až 2019. Loňský rok také potvrdil, že je televizní sledovanost v České republice dlouhodobě stabilní a v posledních deseti letech mírně roste. Televizní diváci starší patnácti let trávili v loňském roce sledováním televize v průměru o 12 minut denně více v porovnání s rokem 2012,“ komentuje výsledky televizní sledovanosti za rok 2022 Pavel Müller a zároveň upozorňuje, že u mladších cílových skupin diváků je trend opačný.[2]
V Maďarsku se televizní sledovanost drží již tři roky na téměř 5 hodinách denně
V porovnání s okolními státy tzv. visegrádské čtyřky je televizní sledovanost v České republice dlouhodobě nejnižší. Slovenští, polští i maďarští diváci tráví před televizními obrazovkami více než čtyři hodiny denně. Například v Maďarsku, které patří k zemím s vůbec nejvyšší televizní sledovaností nejen v regionu střední Evropy, strávili lidé v loňském roce sledováním televize stejné množství času jako v letech 2020 a 2021, které přitom byly poznamenány celosvětovou pandemií covid-19. Již tři roky za sebou tak maďarští diváci starší čtyř let sledovali televizi v průměru 4 hodiny a 55 minut denně, což bylo o 16 minut více než v roce 2019.[3]
Naopak na Slovensku se podobně jako v České republice vrátily hodnoty minulého roku na obdobnou úroveň jako před pandemií z roku 2019. Slovenští diváci trávili sledováním televize v průměru 4 hodiny a 6 minut denně, což bylo o čtyři minuty více než v roce 2019.[4] Naopak v Polsku došlo k opačnému trendu. Televizní sledovanost zde klesla pod hodnoty z roku 2019 – konkrétně na 4 hodiny denně, tedy o 18 minut méně než v roce 2019.[5]
„Zatímco v předchozích dvou letech jsme mohli ve státech visegrádské čtyřky sledovat podobný trend ve formě nárůstu televizní sledovanosti, rok 2022 takový trend nepřinesl. V jednotlivých státech se televizní sledovanost vyvíjela rozdílným způsobem. Zatímco v České republice a na Slovensku se televizní sledovanost vrátila na hodnoty před pandemií, v Polsku naopak klesla pod čísla z roku 2019. Zcela výjimečným případem je Maďarsko, které potvrdilo svoji pozici země se silnými televizními diváky a udrželo si stejnou televizní sledovanost jako v letech 2020 a 2021,“ shrnuje výsledky televizní sledovanosti z minulého roku Pavel Müller.
Mladší diváci sledují televizi méně, vrací se k ní po založení rodiny
Rok 2022 potvrdil dlouhodobý trend poklesu televizní sledovanosti u mladších cílových skupin diváků. Například čeští diváci ve věku 15–24 let trávili v loňském roce sledováním televize v průměru 51 minut denně, což bylo o 9 minut méně než v roce 2019. „Televizní sledovanost u mladších věkových skupin diváků v posledních letech klesá, na druhou stranu čas, který tráví sledováním televize, rozhodně není zanedbatelný. Například diváci ve věku 25–34 let sledují televizi v průměru přes 2 hodiny denně,“ upozorňuje Pavel Müller a dodává, že ještě více času tráví před televizními obrazovkami diváci z této kategorie, kteří mají děti. V loňském roce to bylo konkrétně v průměru 2 hodiny a 23 minut denně.[6]
Podobné je to také v okolních státech. Příkladem může být Polsko, kde televizní sledovanost u diváků ve věku 15–24 let klesla stejně jako v České republice pod 1 hodinu denně.[7] Výjimku opět tvoří Maďarsko, kde televizi v loňském roce sledovali v porovnání s rokem 2019 více nejen starší věkové skupiny diváků, ale také například diváci ve věku 15–24 let.
[1] ATO – Nielsen, Živě + TS0–3, 2019, 2022, ATS / den, Reach / den, CS 4+, 15+
[2] ATO – Nielsen, Živě + TS0–3, 2012, 2022, ATS / den, CS 15+
[3] Nielsen, Živě + TS0–7, 2019, 2022, ATS / den, CS 4+
[4] PMT/KANTAR, Živě + TS0–3, 2019, 2022, ATS / den, CS 4+
[5] Nielsen, Živě + TS0–3, 2019, 2022, ATS / den, CS 4+
[6] ATO – Nielsen, Živě + TS0–3, 2019, 2022, ATS / den, CS 15–24, 25–34, 25–34 s dětmi do 14 let
[7] Nielsen, Živě + TS0–3, 2019, 2022, ATS / den, CS 15–24
