Uvádíme druhou část rozhovoru s Marcelem Procházkou, Director of Legal & Regulatory Affairs ve společnosti České Radiokomunikace. Rozhovor, který je součástí série videí pod značkou atmedia insight: expert talks, s ním vedla naše ředitelka Michaela Suráková.
Ve druhé části rozhovoru Marcel Procházka komentuje budoucnost pozemního digitálního vysílání po roce 2030, do kdy jsou kmitočty v pásmech 400 až 600 MHz garantovány pro terestrické televizní vysílání. „Pozice Evropské unie je taková, že by měly být zachovány kmitočty pro pozemní digitální vysílání i po roce 2030,“ tvrdí Marcel Procházka. Upozorňuje přitom, že pozemní digitální vysílání využívá napříč Evropou 43 % obyvatel a v některých státech, jako jsou například Španělsko nebo Itálie, je penetrace domácností ještě vyšší, pohybuje se nad 80 %.
Celá diskuze ohledně kmitočtů pro terestrické vysílání je podle Marcela Procházky spojena s obchodními zájmy některých společností. „Dnes zhruba 45 % lidí neplatí za pozemní digitální vysílání a IPTV operátoři mají samozřejmě zájem, aby i tito lidé začali platit a stali se jejich zákazníky. IPTV operátoři jsou shodou okolností mobilní operátoři, takže tady jasně vidíme obchodní zájem, důvod toho tlaku i od koho ten tlak přichází,“ popisuje Marcel Procházka.
Ačkoliv počet domácností s IPTV v posledních letech roste, není to podle Marcela Procházky jen z důvodu vyššího zájmu ze strany televizních diváků. Jde také o přirozený technologický vývoj, kdy operátoři kabelové televize migrují své zákazníky do IPTV. Větší budoucnost ovšem Marcel Procházka vidí ve spojení pozemního digitálního vysílání se streamovacími službami. „Divák si nemusí kupovat celý balíček padesáti osmdesáti sta televizních stanic a platit za ně. Vybere si společnosti, které streamingové služby poskytují, koupí si od nich balíčky, o které mají zájem. Velmi flexibilně pak mohou mezi těmito platformami migrovat,“ tvrdí Marcel Procházka a upozorňuje, že České Radiokomunikace jdou spojení pozemního digitálního vysílání se streamovacími službami naproti. „V případě komerčních televizních stanic s výjimkou jednoho subjektu od nás všechny televizní stanice odebírají streamingové služby a HbbTV služby. Kompletní technologické řešení poskytujeme a zajišťujeme televizi Nova, Prima, Seznam nebo Óčko.“
V souvislosti s HbbTV upozorňuje Marcel Procházka na důležitý milník, kterým byl přechod z DVB–T na DVB–T2 a s tím spojená obměna televizorů v českých domácnostech. „Dnes HbbTV využívá 1,4 milionu domácností,“ tvrdí Marcel Procházka a doplňuje, že vedle nárůstu počtu domácností s HbbTV roste také čas, který v jeho prostředí diváci tráví. Zároveň upozorňuje, že HbbTV s sebou přináší celou řadu příležitostí, například reklamních. „Pomocí technologie, kterou nyní připravujeme, je televizní stanice schopna nahradit lineární reklamu, jež je pro všechny univerzální, reklamou, která cílí na konkrétního uživatele sedícího před televizní obrazovkou.“
Marcel Procházka se v rozhovoru vyjadřuje také k tzv. Czechflixu, který by mohl být agregátorem VoD služeb českých televizních skupin. „Na projektu neustále pracujeme, nemůžeme sice sdělovat detaily, ale věříme, že projekt je životaschopný a že se na něm budeme schopni domluvit,“ tvrdí Marcel Procházka s tím, že české televizní skupiny vyrábějí velké množství kvalitního lokálního obsahu, po kterém je ze strany televizních diváků poptávka. Projekt typu Czechflix by pak těmto divákům usnadnil přístup k tomuto obsahu.
V České republice je pozemní digitální vysílání spojené s bezplatným sledováním televize, zatímco například na Slovensku existuje také placená verze pozemního digitálního vysílání, kdy jsou televizní stanice kódované. V České republice taková služba také fungovala, a to pod názvem Anténa+ od společnosti Skylink. Jak se na tento typ služeb díváte? Ukazuje případ Anténa+, že toto není v České republice cesta? Plánujete případně podobnou službu?
Možnost placené televize jsme technicky prověřovali již před mnoha a mnoha lety, a to v době vysílání ve standardu DVB–T. Ověřili jsme si, že přenos takového vysílání jsme schopni technicky zajistit, ovšem i z komunikace s našimi zákazníky vidíme, že o tento typ vysílání a služeb není v České republice zájem. A vzhledem k tomu, že o ně nebyl zájem před mnoha lety, tak s ohledem na rozvoj streamingových služeb určitě není na místě, abychom dnes nebo v budoucnu tento typ služeb zaváděli. Myslíme si, že je tento obchodní model zastaralý a nemá smysl ho v České republice zavádět.
Momentálně jsou kmitočty pro multiplexy přiděleny do roku 2030, má se rozhodovat o budoucnosti pozemního digitálního vysílání. Jaká je podle vás jeho budoucnost?
Skvělá! A nejen v České republice, ale v celé Evropě. Diskuze, které se vedou ohledně kmitočtů, jsou často podbarveny určitými obchodními cíli některých skupin, které se snaží pozemní digitální vysílání trochu omezit. Ale když se podíváme na celou Evropu, pozemní digitální vysílání využívá 43 % obyvatel. Je to stále nejsilnější platforma v celé Evropě. V České republice je to na všech televizních přijímačích zhruba 54 % obyvatel. Navíc jsou tady státy, kde je penetrace pozemního digitálního vysílání ještě větší, například Itálie, Španělsko – tam se pohybujeme nad 80 %. A to jsou opravdu velké státy. Podobně jako my sledují televizi například ve Francii, kde je penetrace pozemního vysílání také kolem 50 %. Z tohoto důvodu si nemyslíme, že by se tady po roce 2030 mělo něco dramaticky změnit. Vidíme to i na předběžné pozici Evropské unie pro Světovou radiokomunikační konferenci, která se bude konat na konci tohoto roku v Dubaji. Pozice Evropské unie je taková, že by měly být zachovány kmitočty pro pozemní digitální vysílání i po roce 2030.
Tlaky, které jsou na pozemní digitální vysílání vyvíjeny, jsou vyloženě z obchodních důvodů. Dnes zhruba 45 % lidí neplatí za pozemní digitální vysílání a IPTV operátoři mají samozřejmě zájem, aby i tito lidé začali platit a stali se jejich zákazníky. IPTV operátoři jsou shodou okolností mobilní operátoři, takže tady jasně vidíme obchodní zájem, důvod toho tlaku i od koho ten tlak přichází.
Zmínil jste, že celá Evropa je z větší části pokryta volně šířeným televizním vysíláním. Pak jsou zde ovšem domácnosti, které si platí za kabelovou nebo satelitní televizi či IPTV. V Čechách IPTV nebo kabelovou televizi využívá již přes 40 % domácností. Jaký máte v Českých Radiokomunikacích vztah k IPTV?
Je třeba rozlišovat IPTV a streamingové služby. To jsou dvě různé kategorie. Myslíme si, že streamingové služby mají daleko větší budoucnost než samotná IPTV. Když se podíváme například do USA, dochází tam k poměrně velkému poklesu standardních služeb placené televize, jako je kabelová či satelitní televize nebo IPTV. V České republice má IPTV sice 40 % domácností, ale není to jen z důvodu, že by IPTV tak rychle rostla. Důvodem je také technologická migrace velké části zákazníků z kabelové televize, tedy z CATV, právě na IPTV. To je příklad společnosti Vodafone, která postupně migruje kabelovou televizi na IPTV. Je to standardní technologický vývoj. Růst tedy není způsoben jen zájmem zákazníků, jde také o technologickou záležitost.
Daleko více ovšem věříme spojení streamingu s pozemním digitálním vysíláním, protože koncovému zákazníkovi přináší daleko větší flexibilitu. Divák si nemusí kupovat celý balíček padesáti osmdesáti sta televizních stanic a platit za ně. Vybere si společnosti, které streamingové služby poskytují – což jsou de facto majitelé obsahu – a koupí si od nich balíčky, o které mají zájem. Velmi flexibilně pak mohou mezi těmito platformami migrovat. Jeden měsíc si mohou například kupovat dvě takové platformy, další měsíc se rozhodnou jednu opustit a přejít k jiné. Je to daleko efektivnější a flexibilnější než v případě standardní IPTV.
Streamingovým službám se vůbec nebráníme. Poskytujeme streamingové služby a HbbTV všem našim zákazníkům. V případě komerčních televizních stanic s výjimkou jednoho subjektu od nás všechny televizní stanice odebírají streamingové služby a HbbTV služby. Kompletní technologické řešení poskytujeme a zajišťujeme televizi Nova, Prima, Seznam nebo Óčko.
Na objemu přenesených dat přes naše sítě vidíme nárůst zájmu diváků o streamingové služby, tento zájem se navíc neustále zvyšuje. Forma spolupráce spočívá v tom, že například Prima a Nova vyrobí unikátní obsah, my jej zpracujeme na naší infrastruktuře a zajistíme jeho distribuci pomocí našich cloudových služeb, pomocí content-delivery sítí, koncovým zákazníkům, ať už jde o televizní přijímače nebo mobilní zařízení jako například tablety.
Mluvil jste o streamingových službách a zmínil jste také HbbTV, které jste spustili v roce 2014. Jak si počínalo HbbTV ve svých počátcích v roce 2014 a jak je využívané dnes?
S HbbTV přišla v České republice jako první Česká televize. Začala ho testovat někdy v roce 2013, pokud si dobře pamatuji. Byly to první technologické testy. My jsme se dohodli v roce 2014 s televizí Óčko, se kterou se nám podařilo vybudovat první HbbTV platformu pro komerční televize, kdy jsme byli hned na začátku schopni prodávat služby. Pokud si dobře pamatuji, přes HbbTV bylo možné si například objednat Liftago.
V roce 2014 jsme tak zahájili skvělou budoucnost HbbTV v České republice. V té době bylo jeho využívání limitováno počtem televizních přijímačů, které podporovaly tuto technologii. Těch bylo skutečně relativně málo. A i když takové televizory doma někdo měl, nebyly obvykle připojeny k internetu, takže HbbTV nešlo využívat. Paradoxně nám hodně pomohl přechod na DVB–T2, kdy jsme se dohodli s výrobci televizních přijímačů, že všechny televizory, které mají přístup k internetu, budou mít HbbTV. Dnes naprostá většina televizorů, které jsou na trhu a které si museli diváci obměnit s přechodem na DVB–T2, mají HbbTV, červené tlačítko. Tím jsme dramaticky zvýšili povědomí o HbbTV a jeho využívání. Dnes ho využívá 1,4 milionu domácností, resp. televizorů. Počet je obrovský a stále roste. Zvyšuje se také čas strávený na HbbTV platformě. Lidé sledují lineární televizi, a když mají potřebu sledovat něco nelineárně, mohou jít do HbbTV a sledovat unikátní obsah, buď nelineárně, nebo se podívat zpětně do archivu.
Pokud tomu dobře rozumím, zatímco na začátku bylo HbbTV využívané především pro reklamní účely, dnes nabízí dodatečný obsah, který může divák sledovat. Jak vidíte budoucnost HbbTV? Jak se bude vyvíjet?
Budoucnost HbbTV je velmi dobrá. Zaprvé je to evropský standard a za druhé je to služba, která se technologicky neustále vyvíjí. Umíme dělat stále nové věci a funkcionality, a to právě prostřednictvím HbbTV. Jednou z těch věcí, která je pro televizní stanice velmi důležitá, je záměna reklamy, která se vysílá lineárně na lineárních kanálech, obsahem šířeným přes HbbTV. Díky HbbTV známe chování zákazníka, který sedí před televizní obrazovkou a využívá tyto služby. Známe jeho preference, protože víme, co sleduje a co využívá. Tyto informace získává také televizní stanice, takže ví, jaký typ zákazníka sedí před televizní obrazovkou. Pomocí technologie, kterou nyní připravujeme, je televizní stanice schopna nahradit lineární reklamu, jež je pro všechny univerzální, reklamou, která cílí na konkrétního uživatele sedícího před televizní obrazovkou. Pro televizní skupinu je takový zásah daleko přínosnější a přináší samozřejmě mnohem lepší finanční výsledky.
V reklamním průmyslu říkáme, že je taková reklama afinitnější. Zmínil jste, že klíčové jsou z vašeho pohledu pozemní digitální vysílání, HbbTV a streamingové služby. Pojďme se nyní podívat na streamingové služby, konkrétně VoD služby, které jsou v České republice dostupné. Mluvilo se o tzv. Czechflixu, který vzpomínal i váš generální ředitel. Prohlásil, že byste mohli být přirozeným partnerem a provozovatelem takového projektu. Abych to vysvětlila, šlo by o jeden agregátor VoD služeb poskytovaných v České republice, kdy by uživatel nemusel chodit do každé platformy zvlášť a hledat tam obsah, ale měl by ho agregovaný na jednom místě. Je to reálné? Probíhají nějaká jednání? Bude takový projekt někdy existovat?
V České republice vidíme ze strany televizních diváků velký důraz na lokální obsah. Češi mají rádi český obsah, české herce, a televizní stanice v tomto ohledu dělají skvělou práci, když vytváří spoustu unikátního obsahu, který se televizním divákům líbí. Vidíme to na řadě nových seriálů během každé nové sezóny. Teď v září tady opět vidíme desítky a desítky nových pořadů a seriálů, které produkuje Nova, Prima i Česká televize. Jsou to všechno seriály s českými herci a tento koncept funguje velmi dobře.
Myslíme si ovšem, že tady chybí místo, kde by televizní divák našel kompletně celý český televizní obsah. Něco je na České televizi, něco na Nově nebo Primě. Otevírá se zde prostor najít nějaké řešení, jak dát tento obsah dohromady a divákovi jej nabídnout na jednom místě tak, aby měl možnost pořad rychle najít a neztrácel se v ovládání. Přece jen pro některé diváky může být relativně obtížné pohybovat se v různých video platformách, proto jim chceme poskytnout jeden univerzální nástroj. Jsme schopni jej nabídnout jak přes HbbTV, tak přes streamingové platformy na tabletech, telefonech i počítačích. Věříme, že tady ten prostor je jak z technologického, tak obchodního hlediska. Na projektu neustále pracujeme. Nemůžeme sice sdělovat detaily, ale věříme, že projekt je životaschopný a že se na něm budeme schopni domluvit.
