Pozvání na interview s Michaelou Surákovou, Managing Director ve společnosti Atmedia, přijal Marcel Procházka, Director of Legal & Regulatory Affairs ve společnosti České Radiokomunikace.
V první části rozhovoru Marcel Procházka popisuje, jak se vyvíjel trh volně šířených televizních stanic v souvislosti s přechodem z analogového na pozemní digitální vysílání. „V době analogu jsme vysílali zhruba 3,5 celoplošných televizních stanic. První digitalizace s sebou přinesla daleko lepší pokrytí signálem a na trh mohly vstoupit nové televizní stanice,“ uvádí Marcel Procházka a dodává, že na konci éry DVB–T vysílalo v České republice zhruba devatenáct celoplošných televizních stanic. K ještě většímu rozvoji došlo v souvislosti s přechodem na DVB–T2, kdy počet celoplošných televizních stanic v komerčních multiplexech vzrostl na 26.
Letos začaly v multiplexu Českých Radiokomunikací vysílat tematické televizní stanice A11 nebo Spektrum Home, kterou obchodně zastupuje společnost Atmedia. Podle Marcela Procházky to dokazuje, že zájem o pozemní digitální vysílání ze strany televizních stanic je stále velký. Prozrazuje, že ještě během letošního podzimu by na český trh mohly vstoupit dvě nové televizní stanice, které České Radiokomunikace nyní vysílají pod pozicemi Test 1 a Test 2. „Vedle těchto dvou nových stanic máme v celoplošné síti 23 prostor ještě pro dalších 6 až 7. Navíc provozujeme ještě regionální síť 8, kde dnes máme tři televizní stanice a prostor pro dalších 6 regionálních stanic,“ upozorňuje Marcel Procházka.
V první části rozhovoru mluví Marcel Procházka také o přetrvávajícím diváckém zájmu o teletext nebo o službách, které dokážou České Radiokomunikace poskytnout svým zákazníkům. Vedle klasického lineárního vysílání nabízejí televizním stanicím také další služby, například EPG, teletext, titulky, nebo zvuk v Dolby Atmos. „Každý, kdo si koupí pozici v našem multiplexu, dostává například automaticky možnost vysílat pomocí HbbTV, tedy tzv. Hybrid Broadband Broadcast, kdy nelineární služby šíříme přes internet,“ uzavírá Marcel Procházka.
V roce 1963 vznikla Správa radiokomunikací, předchůdce současných Českých Radiokomunikací. Letos jste tak oslavili 60. výročí, gratuluji. Ve stejném roce také v České republice proběhlo experimentální vysílání barevné televize. Netušíte například z historických pramenů a dokumentů, jak tehdy vaši předchůdci viděli budoucnost televize? Uměli si představit, kam se může televizní vysílání posunout?
Myslím, že našim předchůdcům, kteří začali před 60 lety vysílat barevnou televizi, se nemohlo ani zdát, kam se posuneme. Taková představivost nebyla v té době možná. Na druhou stranu se naši předchůdci snažili již v té době přecházet na stále novější a modernější technologie a inovovat. V té době se přecházelo z černobílého na barevné vysílání, další inovací byl stereofonní zvuk. Když dříve bylo potřeba sterea, používal se k tomu standardní rozhlasový přijímač, kdy se jeden kanál vysílal v televizi, jeden v rozhlase. Takto byly přenášeny například unikátní koncerty České filharmonie, v té době Československé filharmonie. Takže už v té době existovala spousta inovací, ale těžko předpokládat, že si naši předchůdci dokázali představit dnešní dobu a to, kam jsme dospěli.
Vývoj, kterým televize i za účasti Českých Radiokomunikací prošla, je obrovský. V letech 2005 až 2011 jste například pracovali na procesu digitalizace, přecházelo se z analogového na pozemní digitální vysílání. V roce 2020 jste dokonce ukončili přechod z DVB–T1, pokud to tak můžeme nazývat, na DVB–T2, které s sebou přineslo uvolnění dodatečných kapacit pro více televizních stanic. Jaký byl tehdy zájem televizních stanic o pozemní digitální vysílání a jaký je nyní?
Můžeme se na to podívat v kontextu přechodu z analogového vysílání na první generaci digitálního vysílání DVB–T, který proběhl okolo roku 2010. V době analogu jsme vysílali zhruba 3,5 celoplošných televizních stanic. Za půl označujeme televizní stanici Prima, jejíž pokrytí bylo zhruba 70 %. V té době jsme vysílali ČT1, ČT2, Novu a s menším pokrytím Primu. První digitalizace s sebou zaprvé přinesla daleko lepší pokrytí signálem a za druhé mohly na trh vstoupit nové televizní stanice. Na konci éry DVB–T zde bylo 14 televizních stanic, které vysílaly v komerčních multiplexech 2 a 3. Vedle toho vysílaly v samostatném multiplexu také čtyři stanice České televize. V té době se tedy vysílalo zhruba osmnáct devatenáct televizních stanic. Dnes je toto číslo výrazně vyšší.
Důvodem je, že všechny televizní stanice, které vysílaly v DVB–T, přešly i do DVB–T2. Během těch několika let, kdy vysíláme v DVB–T2 – jsou to tři roky, protože přechod byl dokončen v roce 2020 – narostl počet televizních stanic z osmnácti devatenácti na 26 vysílaných v komerčních sítích. Vedle toho vysílá dalších 5 televizních stanic v multiplexu České televize. Z toho vidíme, že se podařilo nejen převést všechny zákazníky z DVB–T na DVB–T2, ale že se navíc počet televizních stanic ještě rozrostl.
Pokud se zaměříme na inovace, které jsme zavedli, byla jich celá řada. Ale jsou také inovace, které s námi přežívají desítky let. Rád bych to uvedl na příkladu teletextu. Ten vznikl v 70. letech ve Velké Británii, v Československu byl implementován v 80. letech a dlouho se řešilo, zda bude i v DVB–T. Nakonec jsme se na základě požadavků našich zákazníků – televizních stanic – rozhodli, že v rámci DVB–T jej ještě budeme vysílat. Při přechodu na DVB–T2 však komerční televizní stanice uvedly, že teletext již nechtějí. Výjimkou byla Česká televize. Nakonec je teletext tak oblíbený, že se dostal z televizního vysílání i do mobilních telefonů. Lidé teletext chtějí, proto také vznikla aplikace pro smartphony, kdy je interface informací identický jako v případě teletextu vysílaný Českou televizí. Na tomto příkladu vidíme, že některé inovace, přestože jsou s námi třicet čtyřicet let, mají pro zákazníky a diváky stále význam.
Ale zpět k vaší otázce ohledně přechodu na DVB–T2. Je nutné upozornit, že přechod byl realizován vynuceně, když jsme museli opustit pásmo 700 MHz, které dnes využívají mobilní operátoři pro sítě páté generace. Přestože to byl vynucený proces, podařilo se nám ve spolupráci se státní správou, našimi zákazníky – televizními stanicemi – i diváky najít způsob, jak to provést tak, aby diváci ani na sekundu neztratili možnost příjmu televizních stanic a aby to zároveň celé dávalo smysl i televizním stanicím. Celý projekt hodnotíme velmi pozitivně, neztratili jsme ani naše zákazníky, ani televizní diváky.
Je pravda, že informovanost diváků byla obrovská. Pomohla tomu také masivní kampaň. I tak to s sebou ovšem neslo výměnu televizních přijímačů nebo set-top-boxů. Z pohledu domácností to mohlo být poměrně náročné, celý proces se ovšem i tak podařilo dokončit velmi dobře. Zmínil jste, že na začátku bylo nějakých osmnáct devatenáct televizních stanic, dnes hovoříte o 26 – blížíme se tedy k třicítce. Tento rok vstoupily do vašich multiplexů například regionální televize A11 nebo tematická televize Spektrum Home, která je v portfoliu Atmedia. Kolik volných pozic ještě máte pro televizní stanice, které by chtěly vysílat v pozemním digitálním vysílání?
Zájem nových zákazníků je pořád poměrně velký, jednáme hned s několika novými zákazníky. Můžeme to vidět i na testovacích pozicích, na kterých vysíláme pro dvě nové televizní stanice. Měli bychom je spustit během tohoto podzimu. Mluvím o pozicích Test 1 a Test 2, které vysíláme v multiplexu 23. A jednáme také s dalšími zákazníky. Jsou to například zákazníci, kteří ještě nepůsobí na českém trhu a mají zájem na něj vstoupit. Vedle těchto dvou nových stanic, které již máme ve vzduchu a jsou technicky připraveny pro vysílání, máme v celoplošné síti 23 prostor ještě pro dalších 6 až 7. A navíc provozujeme ještě regionální síť 8, která pokrývá zhruba 35 % obyvatel. Jsou to Praha a další krajská města, kde dnes máme tři televizní stanice a prostor pro dalších 6 regionálních stanic.
Pojďme spolu nyní vytvořit jakýsi manuál pro televizní stanici, která chce vstoupit do pozemního digitálního vysílání. Jakými kroky potřebuje projít, aby se z ní mohla stát volně šířená televizní stanice?
Televizní vysílání poskytujeme již poměrně dlouhou dobu, takže jsme připraveni našim zákazníkům poskytnout hand-to-hand službu. Na zákazníkovi je pouze nabídnout unikátní obsah, který zaujme televizní diváky. Se vším ostatním jsme schopni mu pomoci.
Televizní stanice, která chce vysílat v pozemním vysílání, musí mít v první řadě licenci od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jde o nárokovou licenci, takže po splnění příslušných požadavků je schopen obdržet tuto licenci každý. Na jejím základě jsme schopni signál televizní stanice pustit do vzduchu. Obsah, který zákazník tvoří, jsme schopni převzít přímo u něj ve studiu, vše ostatní také zajistíme my. Signál tedy přebíráme u zákazníka ve studiu, děláme kompresi signálu, přenášíme ho na náš HeadEnd – hlavní televizní vysílač na Žižkově. Poté ho přenášíme pomocí různých back-upových linek, buď po optických nebo mikrovlnných trasách. Na televizním vysílači na Žižkově signály zpracováváme, přidáváme k němu všechny potřebné doplňkové služby, jako například EPG, teletext, titulky, podtitulky. Po zpracování přidáváme signál konkrétní televizní stanice do konkrétního multiplexu k ostatním televizním stanicím. Poté jej distribuujeme na všechny naše vysílače – v České republice máme 26 hlavních a 52 dokrývacích. Z těchto 26 vysílačů jsme schopni signálem pokrýt 99 % obyvatel, což je perfektní celoplošné pokrytí.
Vy jste to již částečně zmínil v předchozí odpovědi. Každopádně, co všechno od vás získá televizní stanice, která začne vysílat prostřednictvím Českých Radiokomunikací? Jaké všechny služby?
Zákazník od nás dostává kompletní službu, nejen lineární vysílání, které jsem již popisoval, ale také doplňkové služby – například stereofonní zvuk, v oblasti zvuku jsme schopni poskytovat také Dolby, a další funkce. A nabízíme také řadu nelineárních služeb. Každý, kdo si koupí pozici v našem multiplexu, dostává například automaticky možnost vysílat pomocí HbbTV, tedy tzv. Hybrid Broadband Broadcast, kdy nelineární služby šíříme přes internet. I tyto služby jsou součástí balíčku, který dodáváme našim zákazníkům.
V následujících týdnech přinese mediální zastupitelství tematických televizních stanic Atmedia další části rozhovoru s M. Procházkou, jejichž tématy budou například:
Budoucnost pozemního digitálního vysílání
Pozemní digitální vysílání vs. IPTV, streamovací služby a tzv. Czechflix
Budoucnost HbbTV a potenciál pro televizní stanice i zadavatele TV reklamy
Internet věcí, 5G Broadcast, DVB–I a další inovace
